Jak piráti Karibiku. Dva týdny na plachetnici jsou jako pět dovolených!

Karibik, Jižní Grenadýny

Je to sen většiny jachtařů i „suchozemských krys“. Tropické vody Karibiku, bělostné pláže lemované palmami, korálové útesy, stovky druhů rumu, rožněné langusty. Kdo by tomu dokázal odolat. Na tyto kouzelné karibské ostrovy se s Inspira Sailing můžete vypravit buď na stylové dvoustěžňové plachetnici s místním českým kapitánem nebo v rámci privátní plavby na míru s rodinou či přáteli.

Několikrát jsme se do této oblasti vypravili a skutečnost daleko předčila naše očekávání! Karibské moře můžete brázdit celé týdny a měsíce. Pro tento článek jsme pro Vás vybrali plavbu na dva týdny,a z mnoha možností vybrali trasu z Martiniku na Svatou Lucii, Svatý Vincent a Grenadiny. Zevrubné představení celé destinace s fotografiemi a trasou plaveb najdete v sekci NAŠE DESTINACE.

Tato oblast leží v jižní části návětrných ostrovů Malé Antily. Zatímco korálová laguna Tobago Cays patří mezi pohádková místa jako vystřižená z reklamy na tropickou dovolenou, džunglí na Svatém Vincenci budete stoupat liduprázdnou stezkou na hranu kráteru vysoko nad mraky.

Z Martiniku na jih

Vyplouváme z Martiniku, kam jsme se pohodlně dostali přímým letem z Paříže. Marína, kde kotví naše loď, leží na samém jižním cípu tohoto francouzského ostrova.

Po příjezdu do maríny navštěvujeme legendární restauraci Mango Bay a vzápětí se naloďujeme na katamrán.

Náš domov na následujících 14 dní se jmenuje Lagoon 450, velmi prostorný katamarán, který také doporučujeme pro posádku osmi lidí do těchto vod.  Po několikáté zjišťujeme, že pomyslný seznam zbytečných věcí pro Karibik má mnoho položek, oproti tomu to potřebné (plavky, pár triček, sandály, čepice, kartáček na zuby, pas a peníze) by se vešlo do malého batůžku.

Na jihu Martiniku, nedaleko Sainte-Anne, leží nádherná oblast pláží a slaných jezer. Ráno jdeme na výlet podél pobřeží. Z písku tu vyrůstají trsy tchýnina jazyku, krabi před námi prchají do děr a na písečných plážích nepotkáme ani človíčka. Teprve za poslední pláží se objevuje civilizace. V jednom ze stánků si dáváme čerstvou ovocnou šťávu vyrobenou před našima očima ze tří druhů ovoce a vyrážíme zpět k lodi.

Svatá Lucie

Před námi je přeplavba na Svatou Lucii. Vytahujeme plachty a nabíráme kurz k jihu. Fouká od Atlantiku, boční vítr 18 uzlů, takový „karibský vánek“. Zatímco v Chorvatsku při takovém větru většina jachtařů zbystří a refují, karibští cruiseři to považují za normální stav. Výhoda pasátů spočívá v jejich pravidelnosti, nemusíte křižovat ani neustále měnit nastavení plachet.

Razíme cestu vlnami a před námi se postupně zvětšuje silueta hornaté Svaté Lucie. Potkáváme jednoho samotářského delfína, hejna létajících ryb a pozorujeme elegantní let terejů. Místní „boobies“ přišli na to, že jim naší lodí plašíme rybky a vrhají se vedle naší lodi střemhlav do vln. Jsou to dobří rybáři a také my doufáme, že něco ulovíme na nahozené návnady, které táhneme za lodí.

Kotvíme v Rodny bay, obrovské zátoce na severu Sv. Lucie. Vydáváme se na pláž, kde ochutnáváme první vyhlášené Rumpunche (vyhlášené drinky z karibského rumu, sirupu z lokálního ovoce a čerstvým muškátovým oříškem). Po nasátí místní atmosféry jdeme na Pigeon Island, kde je botanická zahrada, stará pevnost a odkud jsou i úchvatné výhledy na celý záliv.

Další den míříme na jih, do legendárního Soufriere a zátoky Pitonů. Nad naší zakotvenou lodí se zvedá přímo z moře do výšky 700 metrů masiv Petit Piton. Téměř kolmé skalní stěny této obří vulkanické zátky porůstají vegetací a spolu se sousedním „Velkým Pitonem“ tvoří hlavní ikonu celého ostrova. Oblast je chráněna UNESCO a kromě možnosti výstupu na vrcholy se můžeme vykoupat v termálech nebo obdivovat subtropický prales s bezpočtem druhů rostlin a ptáků.

V okolí je možné navštívit mnoho zajímavých míst včetně termálních pramenů Sulphur spgins nebo vodopádů v džungli. Dovolená na lodi je jedinou možnou variantou, jak tenhle karibský ráj poznat s úplně jihého a orginálního úhlu pohledu.

Svatý Vincenc

Po dvou dnech vyrážíme na další přeplavbu, směřujeme na Svatý Vincenc. Tento ostrov nadchne snad ještě více než Svatá Lucie. Jestliže na Lucii bylo turistů opravdu málo, tady máte dojem, že jste mezi potomky afrických otroků a domorodými kariby jediní běloši. Lidé jdou pohodoví, nikdo nikam nespěchá, typická karibská pohoda.

Oproti chorvatským vodám nemáme problém zakotvit, kouzelných míst nacházíme spousta a plachetnic relativně pomálu. Jednoho dne kotvíme v nádherné zátoce Walliabou Bay, kde se točil film „Piráti z Karibiku“. Hned vedle leží vesnice, ze které nám domorodci k lodi přivážejí tašku grepů a avokáda, další místní nís obklopí na surfových prknech a nabízejí nejrůznější přívěšky vlastní výroby. Včera jsme navštívili plamový háj, uzmuli trs kokosů. Mačetou usekávám špičku a při pohledu na zapadající slunce vychutnáváme sladkou šťávu a posléze do prázdného kokosu nalívám lokální bílý rum s příznačnou značkou STRONG RHUM.

Když už jsme na Vincenci, chceme si užít pobyt na pevné zemi a vyrážíme na výstup na nejvyšší vrchol ostrova, kterým je 1 234 metrů vysoká sopka Soufriere. Autem se dostaneme sotva do výšky tři sta metrů, pak už musíme pěšky po úzké stezce. Subtropická džungle se s nadmořskou výškou mění a připadáme si jako na exkurzi v botanické zahradě: bambusy, bromélie a mohutné květy helikonií vystřídají divoké banánovníky a stromové kapradiny. Pod vrcholem už stoupáme po rozbrázděných lávových polích porostlých jen trávou a nízkými keříky.

Stojíme ve větru a neprostupné mlze a blízkost kráteru prozrazuje jenom typický pach sirovodíku. Oblékáme větrovky a čekáme, než se mraky protrhnou. Za dvacet minut konečně přichází modrá obloha a můžeme obdivovat pohled na obrovský kráter, na jehož dně se zrcadlí hladina jezera.

Grenadýny

To nejhezčí nás ale teprve čeká. Upluli jsme z Martiniku asi sto námořních mil na jih a před námi leží souostroví Grenadiny. Tento řetízek karibských ostrůvků patří administrativně pod Svatý Vincenc a když se podíváte na mapu, můžete si je představit jako pomyslný ocas létajícího draka vlající pod „tělem“ ostrova Sv. Vincenc.

Nejprve navštěvujeme ostrov Bequia, který je druhým největším z Grenadin. V původním jazyce Arawaků jeho jméno znamená „ostrov v mracích“, což mohu potvrdit, protože i my tady zažijeme jeden z mála zamračených dní. Vyloďujeme se u restaurace postavené z velrybích kostí. Ostrov býval proslulý velrybářstvím a doposud zde mají povoleno ulovit čtyři velryby ročně.

Za dva dny pokračujeme na Union Island, kde kotvíme v nádherné zátoce Chatham Bay. Pod stromy u pláže se choulí několik chatrčí obývaných domorodci, kterým tu opravdu nic nechybí. Kolem chýší jim rostou po celý rok banány, kokosy a chlebovníky a když potřebují nějaké peníze, prodají jachtařům nádherné mušle. Nám tu také nic nechybí, čerstvý chleba a buchty peče kapitán na lodi a večer si na lodi grilujeme ulovené ryby.

Asi nejhezčí ostrov jižního Karibiku a pro mě srdcovka – Mayreau. Je to nejmenší obydlený ostrov Grenadin. Vážeme naši loď na bóji v jedné z nejhezčích zátok, co jsem viděl. Kotviště tvoří úzká písečná kosa s palmovým hájem zakončená malým kopcem.

Večer jdeme na langusty do místní restaurace. Domorodec, který si říká Black Boy, kdysi zarazil na pláži do písku několik kolíků, na to hodil střechu, smontoval pár stolů s vixlajvantovým ubrusem, přidal v Karibiku nepostradatelné dvoumetrové reprobedny a vedle postavil gril. Dneska má narváno a jeho obří grilované langusty jsou bezkonkurenční. Čerstvou pochoutku, která se ještě před chvílí mrskala, zapíjíme „rhumpunchem“ nebo pivem. Prázdné láhve pak používáme namísto louskáčku.

Mořská rezervace Tobago Cays leží doslova „za rohem“. Ráno přejíždíme do této pohádkové laguny obklopené pěti malými ostrůvky a vyvazujeme se na bóji. Korálový útes nás chrání před vlnami a šnorchlování je tu fantastické. Na písečném dně leží obrovské hvězdice, pozoruji rejnoky, želvy a obrovská rybí hejna.

Ačkoli jsme se sebevíc snažili, tančili, zpívali, prosili i spílali, žádná rybka nám pro dnešek do lodi neskočila. Jakoby to domorodci věděli a už k nám kvapí jeden z rybářů, od kterého nakonec za 150EC kupujeme čerstvého tuňáka. Z mé poslední návštěvy Grenady si stále v hlavě nesu kreolský recept, jak na grilovanou rybu. Základními surovinami jsou manga, slupky z kokosových ořechů a moře. Navečer se vyloďujeme pod palmy na Petite Bateau, čistím tuňáka v mořské vodě a posádka rozpaluje kokosové slupky, které poslouží jako dřevěné uhlí. Zanedlouho je večeře hotová a říkáme si, že i Zdenda Pohlreich by zaplesal.

Dny plné zážitků rychle končí, sluneční kotouč zase jednou padá do moře a my si uvědomujeme, že zítra musíme vyrazit na zpáteční plavbu na Martinik. Určitš se sem le vrátíme a věřím, že tato místa najdu taková, jako jsou nyní – plná usměvavých lidí a nezkažená masovou turistikou.

A pokud se chcete vydat s námi, podívejte se na naše nabízené KARIBSKÉ PLAVBY

Může se hodit

Doprava: na Martinik ideálně letem Air France s přestupem v Paříži. Z dalších společností sem z Francie létá Corsair, Air Caraibes nebo Xl Airways. Cena letenky podle sezony 12–20 000 Kč

Víza: nejsou potřeba, stačí platný pas, Martinik je součástí Evropské unie. Po připlutí do nového teritoria (Sv. Lucie, Sv. Vincenc) je třeba se přihlásit v nejbližším přístavu.

Měna a ceny: Na Martiniku se platí eurem, na většině východních ostrovů Malých Antil platí Východokaribský dolar (XCD nebo také EC), jeden EC = asi 10 Kč. Karibik patří mezi spíše dražší lokality, za 0,25 l lahve piva dáte 4-7 EC, litr rumu cca 40 EC, trs banánů 5 EC, 1 kokos 2 EC, skromný oběd v restauraci 25 EC, grilovaná langusta 120 – 150 EC.

Kdy jet: Karibik můžete navštívit celoročně, teploty vzduchu i moře jsou vyrovnané, kolísají okolo 26-30 °C. Hlavní jachtařská sezona trvá od prosince do dubna, v prosinci a lednu více fouká, nejsušší měsíce jsou únor – duben. Hurikánová sezona trvá oficiálně od června do listopadu, nicméně v jižním Karibiku je pravděpodobnost výskytu hurikánu malá. Jachtařskou předpověď počasí najdete zde.

Trasy plaveb: Každá plavba je jiná a kvůli počasí a dalším vlivům se úplně přesně nedá naplánovat. Velmi populární je trasa z Martiniku na Grenadiny (popsaná v článku), která nabízí pestrou všehochuť, od korálových ostrůvků, bílých pláží až po džunglí pokryté hornaté ostrovy. Na tuto plavbu potřebujete ideálně dva týdny, pokud máte týden navíc, můžete pokračovat dále na jih až na Grenadu nebo Trinidad.

Další oblíbená dvoutýdenní plavba vede z Martiniku severně na závětrné ostrovy Malých Antil Dominika (neplést s Dominikánskou republikou) a Guadeloupe. Zelená, hornatá a deštivá Dominika nabízí asi turisty nejméně poznamenaný ostrov, žijí zde leguáni, mají tu vroucí jezero a ostrov je rájem canyoningu. Z Guadeloupe se můžete vrátit zpět na Martinik nebo pokračovat přeplavbou až na Svatý Martin a zde plavbu ukončit.